Čína: Stoprocentně o jídle, I. díl

Slasti a jak se s každou ochutnávkou pomalu bortí můj přísně zdravý životní styl.

Alexandra Ženatá

ČR. Ráno vypiju skleničku vody s citronem, ke snídani mám menší porci ovoce, k obědu salát, k večeři salát, svačinu představují oříšky, ovoce, nebo salát a přes den vypiju 2-3 litry vody. V Číně, i v čínské rodině je někdy těžké dodržovat jídelníček. Jiná země, jiné zvyky.

Posaďme se ke stolu

Při stolování je všechno jídlo uprostřed stolu a všichni se o ně dělí. Prostředek stolu je navíc kvůli dostupnosti pokrmů pro všechny vyvýšený a dá se s ním otáčet. Velkou část jídla tvoří maso, menší částí je zelenina, která je spíš tepelně upravená, udělaná na speciální pánvi s názvem wok - díky ní se teplo rozloží rovnoměrně. Zelenina se vaří krátce a zachová si tak dost minerálů, navíc se zbaví i bakterií, parazitů. A protože jste na konci příjemného hodování spokojení a plní, nejí se tu vůbec rýže, tedy, neměla by se jíst.
Po společné večeři se často jí něco malého sladkého.



Postřehy ve zkratce

Polévka se tu nejí před jídlem, jak je to zvykem u nás, ale všichni jí polévku až snědí hlavní chod.

Maso často obsahuje kosti, které se nemusíte bát vyplivnout i na stůl, potom je po vás v restauraci uklidí. Není to neslušné.
Ve většině restaurací podávají čaj zdarma - jak u nás bývá voda, u nich je to čaj.
Pitná voda je tu zdarma jen horká převařená.
V připíjení se od naší kultury neliší. Hojně se připíjí a hned vám dolijí skleničku alkoholu. (Bylo to tak tedy u mě.) Navíc jsou zvyklí vás několikrát přemlouvat. Když opravdu nechcete, stůjte si za svým a udělejte to mile.

Já a čínské jídlo

Naznačila jsem v úvodu, jak je jídla na mě trochu moc. Třeba maso jsem zvyklá jíst málo, tady ho jím skoro každý den, někdy mi tu chutná víc než zelenina. Když se jí společně, máte na stole tolik jídla, že nevíte, kolik jste toho snědli. Jednoduše přestáváte jíst, jak jste plní, i když je na stole ještě dost jídla. Chuťově je všechno moc dobré (teda až na nějakou zeleninu ze školní menzy). Přijde mi, že do všeho dávají zbytečně moc oleje, dávají cukr i tam, kde by být nemusel, jenom aby to mělo dobrou chuť. I když nejsem v Japonsku miluju tu sushi. Hodně dobré jsou i čínské polévky, dýňové a lotosové placky.
To, co tu miluju, je právě sdílení všech jídel mezi sebou, které jsem v ČR nezažila. Všichni jíte společně a skvěle se při tom baví(te) vtípkama. U mě to byla chineseenglish: je to něco jako czechenglish, když řeknete “Mám dva super friendy a jsou fakt cool.”



Hůlka sem hůlka tam

Hůlky se v historii používaly nejen k jídlu, ale i k manipulaci se žhavými uhlíky a otáčení masa. Jídlo se dělávalo na ohni a Číňané používali větvičky stromů k přemisťování jídla.
A takhle se z větviček stal příbor.
Každopádně ne všechno a ne vždy se jí hůlkami, takže se nemusíte bát použít i lžičku, nebo vzít jídlo do ruky, kdyby vám nešlo nabrat hůlkami, sami Číňané to tak dělají. Co se mi na používání hůlek líbí je, že vám dovolí vzít jen malé množství jídla. Díky tomu se omezí hltání, přejídání se - poznáte, kdy jste plní a jídlo si taky víc vychutnáváte.
Jsou taky praktiké, víc skladnější, můžou být i ozdobou do drdolu. Představte si místo hůlek ve vlasech vidličky.



Shrnutí: Výhody stolování v Číně

- sdílení všeho jídla se všemi
- sejde se celá rodina, pokud jste host, báječně se o vás postarají
- společně vaří máma, tety, babička, vyzkoušíte spoustu jídla
- jídlo je nakrájené na malé kousky
- jí se hůlkami
- polévka se jí jako poslední
- místo vody dostanete čaj


závěr

Podle mého názoru, pro Číňany jídlo znamená mnohem víc než se jen najíst. Oběd, či večeře bývá často společenskou událostí s přáteli nebo s rodinou. K hostům se chovají velmi vřele a svou péčí o ně dokážou udělat opravdu fantastický dojem - v jejich domě se cítíte členem rodiny, jen s trochu větší jazykovou bariérou.
S jídlem bych se nebála vyzkoušet od žabích stehýnek až po kuřecí pařát, které se tu docela hojně jí.